Probiotika a prebiotika pomáhají k rozvoji obranyschopnosti novorozenců a kojenců
Ve sterilním nitroděložním prostředí byl plod do značné míry chráněn imunitou matky před vlivy zvenčí. Kromě toho byl plod matkou v posledních měsících těhotenství prostřednictvím placenty vybavován obrannými protilátkami proti většině bakterií, se kterými se již v průběhu porodu (v pochvě) setká. Nedonošené děti jsou narozené dříve, než je matka stačila tímto přenosem protilátek připravit na kontakt s nechráněným zevním prostředím. Jsou proto ohroženy infekcí nesrovnatelně více než děti donošené.
Již v průběhu porodu a hlavně po něm se novorozenec setká s mnoha nepříznivými vlivy. Většina se jich do těla dítěte dostane právě prostřednictvím zažívacího traktu - střeva. Bakterie z okolí jsou schopny novorozence ohrozit. Přerušením pupeční šňůry končí bezprostřední kontakt s matkou. Nastupuje však nový, v ochraně novorozence stejně významný vliv - mateřské mléko. Čím dříve se s ním novorozenec setká, tím lépe je chráněn. Již prvním přiložením k prsu v prvních 2 hodinách dostane novorozenec velkou dávku protilátek. Střevní sliznice kojených dětí se stává, díky součástem mateřského mléka, bohatá pro tělo prospěšné bifidogenní bakterie a laktobacily. Bývají nazývány probiotika-probiotické bakterie.
Jednou z možností, jak ovlivnit imunitní systém uměle živených dětí, je obohacení mléka o biologicky aktivní látky, jako jsou právě probiotika, nebo jiné látky, prebiotika, a tím pozměnit složení střevní mikroflóry a podpořit podmínky pro příznivý vývoj imunitního systému i nekojeného dítěte.
Prebiotika jsou jednoduché cukry, oligosacharidy, rozpustná vláknina, která je ve střevě potravou pro tělo prospěšné střevní bakterie. Prebiotika vytvářejí ve střevě dítěte podmínky pro správné osídlení a funkci střevní sliznice. Jsou důležitou součástí mateřského mléka.
Probiotika, jak již bylo zmíněno, jsou živé mikroorganismy, především laktobacily a bifidobakterie, které dovedou chránit kojence před střevní i vzdálenější infekcí způsobenou jinými bakteriemi a příznivě ovlivnit rozvoj střevní slizniční imunity.
Preventivní, ale i léčebný účinek prebiotik a probiotik byl prokázán například u infekcí, v prevenci a léčbě potravinových alergií, při léčbě nesnášenlivosti mléčného cukru-laktózy nebo při těžkém střevním onemocnění u nedonošených dětí. Předpokládá se, že se podílejí na ustavení optimálního nastavení imunity pro celý další život dítěte. Pravděpodobně i mnohem déle. Probiotika v upravených hydrolyzovaných mléčných formulích dokonce vedou ke zmírnění projevů atopického ekzému u dětí.
Zdroj: Martin Gregora, Magdalena Paulová - Péče o novorozence a kojence, nakladatelství Grada
- Odpovědět
Pošli odkaz