Listí patří přírodě
K hnojení se používají organické látky živočišného (hnůj) či rostlinného původu (kompost, jíchy, zelené hnojení) či hnojiva anorganická. Správné obohacování půdy o potřebné živiny je docela věda a někdy nevhodně aplikované hnojení napáchá na půdě více škody než užitku. Navíc hnojiva jsou náročná na výrobu a suroviny. Například na poli člověk jinou možnost, než dodat dodatečně do půdy sklizní odebrané živiny, nemá.
V okrasných zahradách a v parcích však existuje přirozený zdroj živin – spadané listí. Pokud jsou všechny organické materiály a listí neustále odstraňovány, dochází postupně k ochuzování půdy o živiny. Navíc nedostávají potravu ani půdní organismy včetně žížal. Půdní organismy jsou pro strukturu půdy, distribuci živin a vody, nenahraditelné. Bez organické hmoty se stává půda neživá a rostliny v ní postupně chřadnou, jsou napadány chorobami a usychají.
Listí přes zimu a začátek jara přirozeně zetlí a obohacuje půdu přesně o ty živiny, které jsou na daném místě potřeba. Mezitím poskytne úkryt a potravu rozličným živočichům, kteří jsou nepostradatelní pro pestrý ekosystém. Zároveň chrání rostliny pod stromy před mrazy a udržuje vláhu v zemi.
Listí je možno nechat pod stromy či při velkém množství část shrabat a využít pro tvorbu listového kompostu, který může být na jaře použit k obohacení půdy v blízkosti stromů. Za listovou přikrývku budou vděčné i choulostivé rostliny. Můžete k nim spadané listí přihrnout. Např. dubové listí mají rády hortenzie.
Listí by se nemělo pálit, jelikož uvolňuje do ovzduší škodliviny, představuje riziko požáru a ničí užitečný hmyz. Ze zákona se nesmí pálit vlhké listí. Při porušení tohoto zákona hrozí pokuta 500 až 150000 Kč. Některé obce zakazují pálení listí vyhláškou.
Často diskutovaným tématem jsou škůdci a původci chorob, které se někdy drží ve spadaném listí. Pravda je taková, že ve zdravé přírodní zahradě, kde je velká biodiverzita rostlin i živočichů se časem ustanoví rovnováha mezi škůdci a jejich predátory. Např. larvy klíněnky jírovcové vyzobávají z listí sýkorky. Dalšími nepřáteli klíněnky je parazitický blanokřídlí hmyz, do kterého se řadí vosy i vosičky. Tento ideální stav je však dnes bohužel málokde k nalezení a tak je vhodné přírodě v tomto případě pomoci shrabáním napadeného listí a jeho zkompostováním nejlépe v tzv. horkém kompostu, který díky vysokým teplotám dokáže choroboplodné zárodky zničit.
Spadané listí obohacuje i naše smysly – svou pestrou barevností a vůní podzimu. Spadané listí bylo součástí přírody od nepaměti a tak by to mělo zůstat i nadále, chceme-li uchovat zdravou, pestrou krajinu. Listí je třeba hrabat pouze z chodníků, kde může při námraze klouzat a ze silnic, kde může ucpávat kanály. Též moc nesvědčí anglickému trávníku. Avšak anglický trávník se svou energetickou náročností, nalézá opodstatnění jen na malém množství pozemků. Pestrému smíšenému trávníku listí neškodí, naopak podporuje jeho biodiverzitu. Silnější vrstva listí by se však neměla dostat mezi suchomilné rostliny, jelikož v době vlhka a tlení listí by mohlo dojít k jejich zahnívání a úhynu.
Autor: MK
- Odpovědět
Pošli odkaz