Bezdomovec
Vešel dovnitř a ukázněně šel na ambulanci, kde si sedl. Vyšla sestra. Pro naše účely ji nazveme třeba Marka.
Marka vyšla na zaklepání z temnoty komnaty pro sestry a podívala se na příchozího. Marka byla obdivuhodná žena. Mohutná typická žena, o níž se mnohdy mluví jako o ženě kredenciózního typu. Ve tváři měla však velmi tvrdě řezané rysy. To bylo velmi výhodné u dětí. Její tvrdé rysy, tvrdý studený pohled a váha zpravidla vedly k tomu, že děti byly jako ochrnuté. Její stisk mohutné ruky by se dal přirovnat k drtičce na odpadky.
Tato žena se podívala na příchozího a řekla: "Co chcete?" Muž tam stál v kabátě na sobotní dopoledne, v džínách a vytahaném pohodlném svetru. Svou rodnou řečí jí odpovídal, že ho bolí ucho a potřebuje lékaře, bohužel to nebylo česky, ale německy. Sestra se na něho chladně podívala, a protože podle řeči vytušila, že pán je cizinec, natáhla ruku a pravila středně silným hlasem. "Máte pas?"
Cizinec jí odpovídal v tom smyslu, že ho bolí ucho, pas si nevzal, protože netušil, že ho bude potřebovat, ani jiné dokumenty si nevzal. Sestra na něho hleděla chladně a pravila nahlas, tedy značně nahlas. "Kde máte pas?"
Návštěvník se opět snažil vysvětlit, že má horečku, bolí ho ucho, a tak se vypravil k lékaři.
Sestra se ušklíbla a řekla: "To snad není možný. Ptám se vás - máte pas?" křičela už tak, že i silně nedoslýchavý jedinec by vnímal vibrace budovy. Znechuceně se vypravila k telefonu a volala službu majícího lékaře. "Pane doktore, je tady nějakej bezdomovec, mluví nesmysly, mohl byste přijít?"
Jako službu mající lékař jsem se vypravil na ambulanci. Po cestě výtahem jsem přemýšlel, co bude asi ten bezdomovec zač, že tak špatně mluví, a hlavou mi běželo defilé možných diagnóz a nutných úkonů. Vešel jsem na ambulanci. Tam stála Marka a říkala: "Pane doktore, von utekl, ale nechal tady kabát." "Byl nějak celej divnej. Já se ho ptala na pas, ale on ťurt něco mlel. Prostě jak říkám, ani slovo jsem mu nerozuměla a neměl ani pas!"
Podíval jsem se na kabát, byl to zánovní Parker, trochu mně bylo divné, že ho tam bezdomovec nechal, ale když není pacient, nemůžu nic dělat.
Asi za půl hodiny se rozdrnčel telefon na lékařském pokoji. Zdvihl jsem ho a na druhém konci se ozvala motorová pila, promiňte sestra Marka: "Je tu ten bezdomovec. Vrátil se, ale je nějakej divnej." Vydal jsem se na ambulanci a vcházeje, viděl jsem věci. Stála tam sestra Marka a křičela: "Kde máte bydliště?" Když mne uviděla, očividně se jí ulevilo, ale aby dokonala své dílo, zvolala hlasem startujícího Jumba: "Kde bydlíte, rozumíte? Kde bydlíte?"
Podívala se na mne, třímala červenou knížečku a povzdechla si: "Proč sem lezou bezdomovci cizácký, turisti, pf."
Nezdála se mi teorie bezdomovce. Přede mnou stál muž středního věku v obleku z evidentně kvalitní vlněné látky, na rukávu nenápadná nášivka HUGO BOSS, motýlek a bílá náprsenka dokreslovaly elegantnost muže, interesantně prošedivělého. Podíval jsem se na něj a oslovil jej: "Do you speak..." Skočil mi do hovoru: "Sprechen Sie deutsch, bitte."
Pak jsem se od něj dozvěděl, že přichází s problémem teploty a ucha a představil se mi tak, že podal navštívenku. S úsměvem jsem ji přijal a četl: Pan hrabě Grafe, vedoucí diplomatické mise. Tak trochu mne polilo horko, jak jsem si bolestně uvědomoval, jak tento bezdomovec bude vnímat dosavadní jednání Márky.
Ošetřil jsem jeho problém a snažil se navázat kontakt k objasnění situace. Nakonec jsme se dohodli, že byl v civilu a že zapomněl doma doklady, a tak se vrátil a hodil se do pracovního. Zasmál se tomu, jak byla Marka komisní a spokojeně odešel. Na odchodu si ještě poprosil o Parkra, kterého zde při první návštěvě nechal.
Marka po jeho odchodu tiše řekla: "Cizinci... proč sem chodí, když neumí česky? My k nim taky nelezeme!" a uzavřela případ bezdomovce pana Hraběte, vedoucího diplomatické mise.
Inu, i k lékaři by měl chodit člověk nejen s doklady, ale i řádně oblečen, aby si nepřipadal jako bezdomovec.
Zdroj: MUDr. Jaromír Astl, Michal Vaněček - Hovory R - Aneb jak jsem měl rakovinu a co vy na to, doktore?, nakladatelství Maxdorf
Komentáře
Před příchodem k doktorovi kdyby vám bylo náhodou zle, byli jste nedejbože od krve, pozvracení nebo špinaví, tak jste bez šance..Gratuluji k tomuto přístupu
Její chování je rovněž profesionální a vysloveně milé. Jednou jsem v čekárně vyslechl, že dřív byla na psychiatrické klinice.
Nikam jinam jsem v posledních 10 letech nemusel a upřímně bych z toho měl obavy. Mnohde je to jak když přijdete na úřad a ne k doktorovi.
Prece by nechtel,abych ho pri osetrovani z toho smradu poblil.
leda tak pár facek
Opravdu nam udelala velmi dobrou reklamu !
Nyní se bezdomovcem může stát každý.
- Odpovědět
Pošli odkaz